Využití
Do konce 50. let minulého století byli koně v zemědělství a lesnictví nepostradatelní. Pozvolný nástup mechanizace dokázal do poloviny 70. let koně i zde nahradit a práce koní a kočích se zdála být nepotřebnou. Praxe však ukázala, že využití koní v lesním hospodářství má stále své opodstatnění, a tak se stal kůň v průběhu 80. let opět žádaným.
Mechanizace jakkoli moderní nedokáže plnohodnotně nahradit koňskou sílu při soustřeďování dříví v těžce přístupném terénu, ve výchovných těžbách (první probírky), na pracovištích s krátkou soustřeďovací vzdáleností a s rozptýlenou těžbou, na úzkých cestách, ve stržích, na měkké půdě, v rašeliništích, lužních lesích apod. Kůň je stále nepostradatelný při likvidaci následků větrných, sněhových nebo kůrovcových kalamit, většinou na menších plochách, avšak ve velmi obtížných podmínkách.
Nahrazení mechanizace koňmi nabývá na stále větším významu pod tlakem ochrany přírody a krajiny. Koně na rozdíl od traktorů narušují povrch lesní půdy a kořenové náběhy porostu jen zcela nepatrně, nerozbahňují lesní cesty a nevytvářejí vlečeným nákladem základ erozních rýh v takové míře jako těžké stroje. Celoroční těžba a přibližování dřeva používající těžkou mechanizaci ruší zvěř a tím se snižuje plocha, na níž se může zvěř ukrýt před stále více se rozrůstající civilizací. Množství hluku, které při práci v lese vytváří kůň, je ve srovnání s traktorem zanedbatelné. V pásmech hygienické ochrany I.stupně je použití jakékoliv mechanizace nepřípustné, proto také zde nachází koně uplatnění. Je tak vyloučen jakýkoliv únik pohonných hmot nebo jiných ropných látek do půdy.
Pro použití koně mluví i ekonomické faktory, neboť při přibližování dříví na krátkou vzdálenost, je kůň rozhodně ekonomičtější, nežli traktor. Neustálý nárůst cen pohonných hmot napovídá, že se tento trend bude prohlubovat.
Práce v soustřeďování dříví vyžaduje především koně klidné, ale obratné, ovladatelné pokud možno jen hlasovými povely, schopné odolávat trvalé zátěži včetně 8 nárazového přetížení atd. Ideálním koněm pro soustřeďování dříví je chladnokrevný valach ve věku 5 až 6 let, o živé hmotnosti okolo 700 kg, který již byl několik let využíván v lehčí práci.
Krize v chovu koní a prudký pokles jejich stavu po druhé světové válce dovedla chovatele k otázce změny poslání koní. Po vzoru ekonomicky vyspělejších států začali být koně využíváni pro aktivní a pasivní využívání volného času. V posledních letech se ukazuje, že využití pro jezdecké účely nemusí být doménou pouze teplokrevných koní. Chladnokrevníci, a slezští norici zejména, se svým klidným temperamentem jsou vhodní pro rekreační nebo začínající jezdce, jejichž jezdecké schopnosti nestačí na zvládnutí impulzivních a na vedení citlivých teplokrevných koní. 
